Na pouti do Santiaga

Na pouti do Santiaga

Většina náboženství má svá posvátná místa, některá více, jiná méně. Křesťanství jich má poměrně hodně. Vzhledem k historii a zeměpisnému rozšíření jeho věřících je pochopitelné, že dosti z nich je v Evropě. A mnohá z těch významnějších se přitom nacházejí ve Španělsku.

Příkladem může být Santiago de Compostela, hlavní město španělské autonomní oblasti Galicie na severozápadě země s necelými sto tisíci obyvateli. Rok co rok se sem vydává přes 100 tisíc poutníků z více než 100 zemí na tzv. Pouť svatého Jakuba (el Camino de Santiago). Poutníci si za několik euro zakoupí zvláštní průkaz zvaný credencial, do kterého cestou sbírají razítka. Ti, kteří urazí pěšky minimálně 100 kilometrů (nebo na kole 200 km), získají pak na konci pouti certifikát „Compostela“. Ve středověku se tento certifikát dal použít jako odpustek pro zkrácení očistce na polovinu, nebo dokonce k jeho úplnému zrušení (pokud byla pouť vykonána v určitém svatém roce). Kromě uvedeného množství lidí s průkazem putuje do města neznámé množství dalších lidí, kteří potvrzení nežádají.

Existuje několik variant pouti do Santiaga. Nejpopulárnější je cesta z Francie (Camino Francés) přes Pyreneje,  měřící 750 km. Další vede kolem Atlantického oceánu (Camino Norte – Severní cesta) či Portugalska (Camino Portugués). Nejstarší variantou je ovšem Primitivní cesta (Camino Primitivo) přes Oviedo a Lugo.

A proč vůbec poutníci do Santiaga de Compostela míří? Jméno město dostalo podle apoštola Jakuba Většího (Santiago), který přišel na Iberský poloostrov jako misionář, aby obracel na „pravou víru“ zdejší keltské obyvatelstvo. Jakub zemřel zřejmě v Jeruzalémě v roce 44, ale legenda říká, že jeho ostatky se sérií zázračných událostí dostaly do Galicie v dnešním Španělsku. Jeho hrob však upadl během historie v zapomnění. Až v roce 814 se na noční obloze objevila zvláštní světla (dnes bychom asi řekli UFO), načež byla na místě objevena zapomenutá hrobka sv. Jakuba Většího. Nad ostatky byla postavena nejdříve kaple, pak kostel, a nakonec, v letech 1075 až 1122, katedrála. Již od počátku sem začali mířit poutníci, kterých v průběhu let stále přibývalo. Santiago se tak stalo třetím nejvýznamnějším poutním místem po Jeruzalému a Římu. Mnozí historici ovšem tvrdí, že jak město, tak i některé poutní trasy byly posvátnými už dávno předtím i pro původní keltské „pohanské“ obyvatelstvo, a že křesťané (jako v mnoha jiných případech) jen využili dobře zavedené tradice. A je pravdou, že mnoho dochovaných zvyků, symbolů a indicií tuto verzi potvrzuje.

Ale zpět ke katedrále. Budova se později ještě dočkala dalších úprav a rozšíření, především v 16. až 18. století. Dnes je konečným cílem poutníků a zároveň nejdůležitější památkou města, která rozhodně stojí za návštěvu, ať už jste jakéhokoliv vyznání. Velká (v interiéru 97 m dlouhá a 22 m vysoká), bohatě zdobená stavba v sobě zahrnuje několik stavebních slohů z různých období a mnoho zajímavých prvků. Západní fasádu katedrály si dokonce můžete prohlédnout i doma – stačí, když seženete španělskou verzi mincí v hodnotě 1,2 nebo 5 eurocentů, kde je zobrazena. Ale jen osobní prohlídka ukáže jemné propracování a detaily na straně jedné a celkový monumentální dojem na straně druhé.

Kromě katedrály je v Santiagu dobré vidět třeba barokní klášter San Martin Pinario, náměstí Plaza de las Platerias s mnoha krámky stříbrotepců v podloubích a další stavby v okolí.

Stará část města Santiago de Compostela se v roce 1985 dostala na seznam Světového a kulturního dědictví UNESCO. Roku 1993 na seznam přibyla i uvedená poutní trasa se svými náboženskými i světskými stavbami. A aby to nebylo málo, v roce 2000 bylo Santiago vyhlášeno Evropským městem kultury.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 7 678 krát.