Muzeum královny Sofie v Madridu

Muzeum královny Sofie v Madridu

Ve španělské metropoli Madridu se nachází poměrně mladé, avšak velice významné Muzeum královny Sofie, které pečuje o moderní umění. K jeho nejcennějším exponátům patří rozměrné protiválečné dílo s názvem Guernica od světoznámého malíře Pabla Picassa. Tento Picassův obraz je nejznámějším uměleckým dílem 20. století.

Začátky Muzea královny Sofie (Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia) spadají do konce 19. století. Po mnoho let se jednalo o tom, jak podpořit současné španělské výtvarné umění. Nejrůznější výměnné výstavy se pod záštitou tohoto muzea od 70. let 20. století konávaly v kampusu madridské univerzity. Jakmile se však sbírka umění rozšiřovala, začalo se pro její umístění hledat vhodnější místo. Nejvhodněji se jevil barokní špitální komplex z doby krále Filipa II., který byl později opakovaně přestavován. Nějakou dobu se uvažovalo dokonce o jeho demolici, ale od té bylo nakonec upuštěno a soubor budov byl přestavěn na památník národní kultury. Muzeum královny Sofie bylo v nových prostorách slavnostně otevřeno 10. září 1992.

V současnosti se muzeum může pochlubit mimořádně funkčními výstavními prostorami, kde je k vidění převážně španělské umění 20. století. Přehlídka začíná poměrně málo známými španělskými impresionisty a postimpresionisty, jako byl třeba Joaquín Mir nebo Darío de Regoyos. K vidění jsou zde dále díla velkého počtu malířů, kteří významně ovlivnili mezinárodní avantgardu. Mezi ně patří například Salvador Dalí, Joan Miró či Juan Gris. Nechybí ani sál sochařů, mezi nimiž jednoznačně převládá Eduardo Chilida, ale vlastní sál má i Antoni Tapies.

Tím nejcennějším, co Muzeum královny Sofie v Madridu vystavuje, je obraz Guernica od španělského malíře a sochaře Pabla Picassa (1881 – 1973). Guernica je název malého baskického městečka ležícího severně od Bilbaa, které se stalo symbolem španělské občanské války. Dne 26. dubna roku 1937 bylo Hitlerovou vojenskou jednotkou s názvem Legion Condor vybombardováno. Plošné bombardování způsobilo těžké škody na majetku a došlo také k mnoha obětem na životech. Jednalo se o první velký útok vedený proti civilnímu obyvatelstvu země ve válečném stavu. Tento nálet se stal vzorem pro mnohé další podobné akce druhé světové války.

V roce 1937 se v Paříži konala Mezinárodní výstava moderního umění a techniky a Pablo Picasso, kterému bylo v té době 56 let, byl požádán, aby vyzdobil pavilon Španělské republiky. Picasso sice žil v Paříži, ale pocházel ze španělské Málagy a tak měl k této zemi více než blízko. Po pěti týdnech usilovné práce byla 12. července 1937 veřejnosti představena Guernica, která byla umělcovou reakcí na hrůzy, jež se odehrály ve stejnojmenném baskickém městečku.

Protiválečná Guernica dnes ohromuje svými rozměry. Obraz má rozměry 3,5 metru krát 7,8 metru. Také použité barvy jsou nezvyklé – přestože byl Picasso znám jako génius barev, zde se omezil pouze na tři odstíny a to černou, bílou a šedou. Na plátně jsou vyobrazeny nejrůznější symboly a odkazy. Celou šířku plátna zaujímají lidské hlavy – mužů, žen i dítěte. V jejich tvářích je patrný strach, rozčarování, bolest, agónie i posmrtný pokoj. Dále jsou na obraze ruce držící nejrůznější předměty, utržené končetiny i umírající kůň. Štír dobromyslně se proplétající mezi postavami má znázorňovat generála Francisca Franca, spojence nacistického Německa.

Obraz se setkal s pochopením a získal si celosvětovou proslulost. Hluboce ovlivnil nejen profesionální znalce umění, ale silné dojmy vyvolával a stále vyvolává i v obyčejných lidech. Stal se symbolem zkázy druhé světové války. Guernica byla vytvořena technikou koláže, která byla charakteristická pro Picassův styl ve 30. letech 20. století.

Po skončení španělské občanské války v roce 1939, v níž Franco zvítězil, byla nastolena diktatura, která skončila až jeho smrtí v roce 1975. Ještě v roce 1969 stihnul Franco jmenovat svým nástupcem španělského krále Juana Carlose I., do něhož vkládal své naděje, že bude vládnout jako absolutní monarcha. Ten však v zemi nastolil demokracii. Juan Carlos I. se v roce 1962 oženil s princeznou Sofií. Ta považovala za svou úlohu podpořit muzeum, v němž se Guernica a další významná díla nachází a zachovat jej pro současné španělské umění. Od roku 1988 nese muzeum její jméno.

Picassova Guernica byla až do roku 1981 zapůjčena do Muzea moderního umění v New Yorku. Teprve potom se vrátila do Španělska - nejprve do Muzea Prada, ale poté byla umístěna do nově zbudovaného Muzea královny Sofie. Byl pro ni vyhrazen celý sál, který nese název Picassův sál. Visí zde společně s dalšími pracemi tohoto významného malíře, které pochází z nejrůznějších období jeho tvorby.

Obraz v současnosti začíná doplácet na svou slávu, časté převozy na výstavy po celém světě jej totiž poškozují. Odborníci provedli analýzu obrazu pomocí rentgenového a infračerveného záření a přitom objevili na plátně celkem 129 nejrůznějších poškození. Malba by se tedy již neměla více přemisťovat, protože experti uvádí, že je ve vážném, ale stabilním stavu. Z Baskicka se však poslední dobou začínají ozývat hlasy, že by měl být obraz vzhledem ke svému poselství umístěn právě tam. Požadavky se pravidelně každý rok stupňují zejména v den výročí bombardování Guerniky.

- jap -

Další články ze Španělska:
Andaluská Costa del Sol - středověké strážní věže
Valencie na druhou
Univerzitní město Salamanca
Ibiza – ostrov, kde to žije
Eurovíkendy: Madrid – co si nenechat ujít při návštěvě Madridu

Článek byl zobrazen 16 721 krát.