Černá Madonna guadalupská

Španělsko má zajímavou historii, velmi ovlivněnou vlivem islámského světa. Přesto, či právě proto, zde má silné postavení katolická církev. Jedním ze symbolů španělského křesťanství je klášter Santa Maria de Guadalupe, celým názvem Real Monasterio de Nuestra Señora de Guadalupe. Leží v provincii Cáceres v autonomní oblasti Extremadura.

Když tudy někdy koncem 13. nebo začátkem 14. století procházel pastevec Gil Cordero z Cáceres a hledal ztracenou krávu, zjevila se mu prý na břehu řeky Guadalupe Panna Marie a nařídila mu, aby požádal mnichy kopat na místě zjevení. Tak se i stalo, načež mniši objevili sošku Panny Marie, kterou prý vyřezal Lukáš Evangelista v 1. století (podle jiné verze objevil sochu sám Gil Cordero). Do země ji kdysi ukryli kněží, prchající ze Seville před Maury. 

Autor: José Miguel M.P.

Na  místě objevu vznikla nejdříve malá kaplička. Později král Alfonso XI. zvítězil v bitvě u Rio Salado nad marockým sultánem Abu Al-Hasanem 'Ali ibn 'Othmanem a připsal vítězství na vrub tomu, že se modlil právě k Panně Marii guadalupské. Následně proto vyhlásil místo nálezu královskou svatyní a nechal zde postavit klášter. Zdejší soška se, podobně jako jiné tzv. Černé Madonny, stala zdrojem silného mariánského kultu.

Klášter se v následujících letech dále rozvíjel a stal se významným symbolem nejen křesťanského Španělska, ale také dobývání Nového světa, jakož i podrobení a katolizace jeho obyvatelstva. Začalo to už tím, že sám Kryštof Kolumbus se sem přišel pomodlit po objevení Ameriky. Panna Marie guadalupská má své obdoby v Mexiku (Basílica de Nuestra Señora de Guadalupe) a na jiných místech Ameriky. Kolumbus po ní dokonce pojmenoval celé území, dnešní francouzskou zámořskou državu Guadeloupe (původně Santa María de Guadalupe de Extremadura).

Až do sekularizace klášterů v roce 1835 zůstal zdejší klášter nejvýznamnějším v zemi. Církevní život se sem opět vrátil ve 20. století díky Františkánům.

Autor: José Miguel M.P.

Velká část klášterního komplexu je původní, pochází tedy ze 14. a 15. století. Nechybějí samozřejmě ani budovy novější, zejména ze století 16. a 17. Můžeme tu proto pozorovat různé architektonické prvky, ale také vzácnou štukovou a obrazovou výzdobu spolu s řadou dalších uměleckých klenotů. Samotná socha Panny Marie, vyřezaná z tmavého dřeva dubu letního (křemeláku), je uložena v kapli Camarín z 18. století. Mezi zajímavosti kláštera patří muzeum kněžských hábitů a miniaturních zpěvníků z 16. století. Bohužel se nedochoval palác Isabely Kastilské z 15. století, který byl roku 1856 stržen. Celý klášter se svými velkolepými gotickými oblouky a mohutnými zdmi připomíná spíše hrad. Rozhodně je to stavba, která udělá na každého dojem.

V roce1993 byl klášter Santa Maria de Guadalupe zapsán do seznamu Světového a kulturního dědictví UNESCO.

Autor: Michal Hamšík